Be je velmi šikovná. Nelelkovala a za dnešní odpoledne/podvečer stihla uklidit a přeorganizovat si pokoj. Dobrá, budu upřímná, nemám vytřenou podlahu. Ale to je detail a činnost trvající sotva dvacet minut (jo, je to tady prťavý), hlavní je, že jsem zvládla věc zabírající dva dny pouze za jedno odpoledne. Mám pocit, že jsem machr a odměňuju se sýrovými roládkami od mamky.
Dokonce ani ta návštěva IKEA nebyla tak nutná, jednu takovou krabici rodiče uchovávali v komoře... Je sice menší a obyčejnější, než jsem si představovala, ale zatím stačí.
Měli jsme jet o víkendu na Letňany, asi z toho sejde, protože mužské části rodiny (tzn. táta a brácha) se nikam nechce. :/
No, dnešek měl být prvním optimistckým dnem evr, prostě dnem, kdy do nikoho nebudu rýpat, nebudu si stěžovat a nechám si sarkasmy od cesty.
Já nevím, v co věříte vy. Někdo věří v osud, někdo v Boha, někdo zas na to, že život je série náhod. Můj život je série nešťastných náhod, můj osud se rozhodl, že bude černý a pesimistický a Bůh má zjevně slabost pro škodolibé vtipy. Nevěřím ani v jedno. Já věřím jen ve svou nebetyčnou, nekončící a stálou smůlu.
Pozitivní dnešek začal tak, že se mi ráno povedlo na dvacet minut usnout. Byla jsme tedy mírně ve skluzu, makala jsem jako o život a stejně jsem pak jen bezmocně koukala u kraje silnice, jak autobus odjíždí. No nic, přišla jsem o čtvrt hodiny později.
Byla biologie, zkoumali jsme pod mikroskopem buchanky a perloočky. Nesnáším tyhlety malý fujtajbly, mně úplně stačí naivní (ne)vědomí o tom, že jsou to divné oranžové tečky.
Pokračovalo to tím, že si mě k sobě o hodině němčiny zavolala matikářka/zástupkyně. Šlo jen o známku z písemky, ale příšerně jsem se lekla, že se děje něco hroznýho...
Dále zeměpis, kde jsme začali brát Afriku. Celá hodina se nesla ve znamení ženské obřízky. Proč, kde, jak... uá, fuj.
A po nechutném zeměpise následovala chemie a písemka z celé anorganiky. Veselost.
Takže mi odpustíme, že jsem byla většinu část dne jako obvykle, to se prostě nedalo.
Pokud zítra nepojedeme do těch Letňan, hodlám být doma a lůzřit. To znamená - budu hrát hry, civět na seriály, žrát sladký, vytřu si tu blbou podlahu a naučím se pár znaků. Připadá mi, že se učím samá pro začátek nedůležitá slova... Jenže nějak nemůžu přijít na ty důležitá... Vím, jak se ukáže "dobrý" a "řídit".
To je plus, no řekněte, kdo z vás to má? :D
Mohla bych se naučit "Já jsme ale blbá, to snad není možný!", to používám bohužel velmi často...
Asi nemám zrovna právo komentovat to, ale chtěla bych Ti jen říct, že mě to hodně zaujalo a nemohla sem se odtrhnout :) Uplně mě to uhranulo a tak jsem pročetla co se dalo na těchto stránkách :)
OdpovědětVymazat