Dneska jsem se dozvěděla, že je pondělí. Nějakým podivným způsobem jsem si celý den myslela, že je neděle. No nejsem já pitomec?
Včera byl Valentýn, no jupí. >.< Začínám být na různé svátky alergická. Původní idea něco oslavit byla nahrazena stresem ze shánění dárků a plánování oslav. Proč se na to prostě nevykašlat? Sotva zmizelo chvojí, světýlka a koule, už jsou tu růžová srdíčka na poblití. Valentýn je beztak debilní svátek. Dobře, hm, co jsem dneska dělala, když mám ty jarní prázdniny v únoru...? Ráno jsem se dívala s tátou na krasobruslení, což mě silně nebavilo. Pak jsem hrála Age Of Empires, oloupala jsem brambory, poslouchala jsem Šimka & Grossmanna, byl oběd, znovu Š & G, hráli jsme Monopoly, pak zase Age Of Enpires.... Lůzřím. Spousta lidí asi v tuhle chvíli dělá děsně sranda věci. A co dělá Be?
Blbne na ↑ písničku, lůzří, pije Pepsi (ta mi chutná asi nejmíň, ale nic jinýho nemáme) a uvažuje, jakou barvou si nalakuje nehty (hrozně složité rozhodování, mám 15 laků a všechny mám ráda).
Je neskutečně snadné chválit se za svůj optimismus, když jediná moje starost je nesežrat až moc čokolády.
Víte, co jsem zjistila? Že v jádru své duše jsem hodný, milý, vyrovnaný, pohodový a hlavně optimistický člověk. To jen každodenní povinnosti ze mě dělají protivnou osobu. A samozřejmě smůla, která si mě oblíbila, jakmile jsem se narodila, asi ve mě vidí velký potenciál, tomu celému moc nepřidá. A taky na tom mají svůj podíl zástupy lidí, co každý dne potkávám.
Nemám nejmenší tušení, co budu dělat, dokud nepůjdu spát. Nemám, nemám. Co vůbec dělám obvykle v týdnu?
Argh.
A za týden se budu nenávidět, že jsem ani nehla prstem.
Možná bych měla začít s tím projektem na biologii...
Hm, a nebo bych si mohla pustit How I Met Your Mother odznova....
Myslím, že už vím, co udělám.
Jo, příští pondělí si omlátím hlavu o zeď.
HIMYM mě volá jménem...
Žádné komentáře:
Okomentovat