Rozhodla jsem se, že dřepět na zadku a remcat umí každý a ne každý se umí postavit a něco se svou situací dělat. Takže si přestanu žvanit a začnu něco dělat.
A vůbec mě netrápí vědomí, že zítra píšeme důležitou písemku z chemie. Celá anorganika, na zabití, neschnopnost se to naučit atakdál.
- Naučím se znakovou řeč. Je mezinárodní, ne zase tak těžká a kašle se tam na gramatiku. Už umím abecedu na jedné ruce (protože pořád něco někde tahám s sebou, jednu ruku uvolním spíš než obě...) a několik slov (já, ty, ne, řídit, milovat, myslet, blbec, ahoj, promiň). Já to prostě dám!
- Naučím se švédsky. Dobře, tohle asi bude běh na dlouhé trati, akorát o tom kecám a nic nedělám, spíš naopak zapomínám. Potíž je, že Ústí na švédštinu úplně kašle, všude akorát cpou angličtinu (tu umím), němčinu (tu se učím ve škole), francouzštinu (Francie je krásná země, bohužel na mě Francouzi za ty dva týdny, co jsem tam byla, nepůsobili nijak sympaticky, čímž mě úplně odradili...) a ruštinu (Umím "ne".). A ony i učebnice švédštiny chybí... Ale nebudu si stěžovat, prostě si vystačím se slovníky na internetu a se slovníčkem, kde jsou užitečné věty jako například "Teče mi chladič.".
- Dodržovat to, co si slíbím. Tři týdny se chystám na film Dorian Gray, přes měsíc se chystám sem napsat článek o These New Puritans, nápady na jiné články se mi množí v hlavě, na film Coco Chanel se chystám prakticky od té doby, co je v kinech, a zatím mi jen leží na flashce. A co dělám? Koukám na How I Met Your Mother, čtu blogy, jsem na FB, brouzdám po You Tube... a pak je den v háji.
- Zorganizovat si skříň. Je mrňavá, je v ní neuvěřitelný chaos a nic se do ní nevejde. Nemám zase tolik oblečení, prostě je malá a nezorganizovaná. Takže přes jarky (ty máme za týden) si tam udělám pořádek a případně některé kusy oblečení prostě vyřadím.
- Uklidit si pokoj. Bez diskuze, tři týdny jsem tady na nic ani nesáhla a je to vidět.
- Zorganizovat si pokoj. Stejně jako skříň. Nemám hodně věcí, jen ten pokoj je prostě mrňavej. V podstatě všechny věci, co jsem si koupila od té doby, co mám vlastní pokoj, nemají pořádné místo. V mé knihovně (= dlouhá police) se hromadí knížky, co jsem četla, když mi bylo 12/13, veškerá kosmetika se hromadí na poličce, kde se na ni práší, bonboniéry k pololetnímu vysvědčení jsou na mém novém, milovaném rádiu, můj stůl je naprosto zakrámovaný věcmi, pro které nemám místo... Hrůza. V hlavě už mám jakýs takýs plán, ale ten plán vyžaduje menší procházku po IKEA a nákup krabic nebo něčeho podobného... Něco takového jsem už měla ve starém pokoji, skladovala jsem v něm časopisy (tehdy Witch a Čtyřlístky :D), bohužel to bratr celkem rychle zničil.
- Zorganizovat si čas. Už mě nebaví ty pravidelné šoky při zjištění, kolik je hodin - další den budu unavená, to a to jsem zase nestihla, probůh bude zkoušet z toho a toho, zapomněla jsem to a to...
- Sledovat hudbu pravidelně. V opačném případě jsem schopná za jeden den najít deset různých CD, co si chci poslechnout. Něco mě zaujme, na další se vykašlu, na čtvrtinu z nich zapomenu a pak je znovuobjevím po určité době, tradičně několik týdnů po jejich koncertě tady v ČR.
- Zkusit svoje štěstí v překládání. Víc později.
- Psát pravidelně na blog. Nekašlat na to, když mě něco napadne, nepřemýšlet dvě hodiny nad tlačítkem "publikovat"...
- Přestat si připadat jako nula.
- Koupit si šortky nebo sukni, popř. obojí. Ani jedna z mých dvou krátkých sukní se nehodí ke všemu. Jedna je kostkatá a druhá vypadá jako emo víla. Potřebuju i něco univerzálního.
- Víc fotit.
- Víc psát. Lépe rozpracovávat postavy a to tak, abych zase neskončila u toho, že je nesnáším.
- Nepsat na blog v době, kdy mám už dávno spát, když jsem unavená a druhý den mě čeká písemka z chemie, na kterou nic neumím, byť jsem se snažila, grch.
Žádné komentáře:
Okomentovat