45,5 kilo, nevimkolik loků Metaxy a flaška Frisca odpoledne, cigarety nevedu a kalorie počítat neumim.
Kdo poznal Brdiget Jones?
Čtu to už potřetí.
A pak taky čtu tohle.
A poslouchám Just Jack - Writer's Block. Protože já přesně tohle mám, tenhle blok. A ta písnička sice textově úplně neodpovídá (fakt nejedu v marihuaně a tak), ale hudebně (a klipově) tak nějak jo.
A i když teď většinu dní blbnu na 3Oh!3, čtu vtipný blbosti a dívám se na vtipný blbosti... nějak mě teď přepadl smutek.
Neměla bych si v tom máchat čumák, měla bych si říct, že mám prázdniny, v podstatě nic nemusim... Měla bych si jít znova loknout Metaxy, pak si nalít kolu, pustit si Will & Grace, zahrabat se pod peřinu a koukat, dokud se nebudu smát jak šílená.
Ale nějak prostě na to nemám chuť a nechci si takhle dokonalej sitcom zprotivit.
V posledních pěti dnech, co jsem nic nenapsala, se ani nic nedělo. Pokud se nepočítá občasná návštěva města ve společnosti nejlepší kamarádky. No, dneska velká změna, když kamarádka odjela na brigádu, srazila jsem se s kámošem a udělala ze sebe většího idiota než obvykle, ale nevadí, já už jsem si zvykla.
A víte co? Já zase píšu. No, to není divný. Ale divný je, že mám inspiraci. Že píšu a nezdá se mi to úplně blbý. Ale nechci o tom moc čárat, abych to nezakřikla. Uvidim, jak se to vyvine, třeba sem kus hodim, začíná to bejt docela dlouhý (čtyři stránky, ehm, to není dlouhý, ale furt je to delší než ty moje půlstránkový počiny z posledních dvou let). Mám ze sebe radost.
Inspirace? L Word, Just Jack, The XX, soundtracky ze Shreka, soundtrack k druhý řadě L Wordu, skořicová svíčka a Wild World nazpívaný Sidem z první season Skins.
Když jsem poslouchala ten soundtrack k druhý řadě l Wordu po druhý za sebou, vrazila do mýho pokoje mamka s tim, že pokud to do dvou minut nevypnu, okamžitě se oběsí.
Celkem to vystihla.
Žádné komentáře:
Okomentovat